TŘI TÝDNY NA TAIWANU

   První tři týdny uplynuly jako voda a já konečně začínám psát, protože dnes jsou tajfunové prázdniny a už vážně není co jiného dělat :D. Takže dnes zkusím nějak shrnout uplynulé týdny v Taipei a pak začít psát častěji. Omlouvám se za množství textu, příště to bude lepší.

Město

Taipei je typické asijské velkoměsto. Zpočátku to byl pro mě trochu šok. V porovnání s krásnou Prahou, zdobenými fasádami, krásnými nábřežími a tak dále jsou domy v Taipei strohé, jedinou ozdobou fasád jsou klimatizační jednotky, kterých je teda vážně hodně! Nedá se vůbec říct, že by to tu bylo hezké. Zpočátku jsme z té betonové džungle byli všichni trochu rozčarovaní. Ten pocit, že je všechno šedé jenom podporuje počasí - skoro pořád je tu zataženo. Taky nám tu chybí nějaké kulturní vyžití, není to jako v Evropských městech, kde člověk naráží na každém kroku na zajímavé galerie nebo kavárny. Myslím ale, že se to zlepší, že musíme jen víc hledat.
Přestože Taipei vypadá na první pohled špinavě, skoro nikdy jsem tu neviděla na zemi žádný odpadek. Ulice jsou perfektně čisté, i když nikde nejsou odpadkové koše. Nevím, jak to místní dělají s odpadky, já zatím vždycky nosím odpadky na ulici půl hodiny v ruce a čekám, až konečně potkáme nějaký koš.
Další věc, která mě tu zaujala, je nebe v noci. Je pořád růžové! Nikdy není úplná tma. Asi je to tím, že se pohybujeme v úplném centru města a že je tu světelný smog, ale celkem se mi to líbí. Myslím, že by to mohl být jeden z důvodů, proč tady trpím nespavostí. Nikdy se mi ještě nestalo, že bych někde spala tak špatně jako tady. Už se to zlepšuje, ale první dva týdny mi trvalo dlouhé hodiny, než jsem konečně usnula a nemohla jsem se tak pořád zbavit časového posunu. Ještě teď po 4 týdnech tady se mi to občas stane. Asi je to taky tím hlukem venku, nejsem zvyklá bydlet v úplném centru města.

Taipei 101 - bývalý nejvyšší mrakodrap na světě

Cvičení jogy při východu slunce u nás na střeše

Raohe market - v současnosti nejlepší v Taipei

Předměstí Taipei

Chiang Kai-shek Memorial Hall

pohled na Náměstí svobody, koncertní síň a divadlo

kolik vidíš veverek?

Chrám Lungshan

Bydlení

Koleje jsou hned vedle kampusu university, navíc v úplném centru města, takže můžeme chodit skoro všude pěšky. Kolej sice nevypadá nejlépe, pokoje nic moc, ale už jsme si to trochu zabydlely. Zásadní byla počáteční návštěva IKEI, od té doby si tu připadám vážně o dost líp.  Nejlepší na celé koleji je to, že můžeme chodit na střechu. Na Taiwanu je totiž bezpečnostní pravidlo, že v každé budově musí být odemčený vstup na střechu, takže když se dostanete v jakékoliv budově k výtahu nebo ke schodišti, dostanete se i na střechu. Na naší střechu chodíme na pivo, cvičit jogu nebo si číst a je naše oblíbené místo.

pohled na budovy kolejí

výhled ze střechy kolejí přímo na Taipei 101 (6. nejvyšší mrakodrap na světě) a hory

Taiwanci

Jsou to obecně vážně hodný lidi, ale je nemožný se s nimi na něčem domluvit. Většinou neumí anglicky nebo se stydí mluvit, což vede k bezvýchodným situacím. Přestože jasně vidí, že nejste zdejší a že nerozumíte, Taiwanci vám často klidně vykládají něco čínsky a nejlépe to opakují pořád dokola jako by si mysleli, že snad při opakování porozumíme. A když už někdo konečně umí anglicky, tak vše, co by šlo vyřešit ve dvou větách, řešíme alespoň půl hodiny, jelikož máme problém se pochopit nejspíš i na jiné úrovni než jazykové. Nejčastěji se tak dorozumíváme rukama a nohama, s pár anglickýma slovíčkama co umí oni a s pár čínskýma co už umíme my. Cítím, že tenhle semestr bude pro mou trpělivost velká zkouška.
Alkohol: Taiwanci moc alkohol nepijí, protože nic nevydrží. Když jsme v prvním týdnu byli společně (Evropani s Taiwancema) v hospodě, objednali nám pivo ke stolu pro asi deset lidí. Přinesli nám jednu lahev s 600 ml piva pro všechny a rozlévali nám to do skleniček, které byly asi velikosti velkého panáku. Po chvíli jim došlo, že nám to stačit nebude. Po krátkém rozhovoru s jedním místním studentem o tom, jak pijeme pivo v Čechách a kolik piv běžně za večer vypiju, mě s obdivným výrazem označil za "alkoholovou královnu". Nejdřív jsem se tomu zasmála, ale když na další akci za mnou přišel jiný Taiwanec a oslovil mě tak, začala jsem si už připadat, že je asi něco špatně. :D No, budu se teď muset snažit zlepšit si pověst. Ale od té doby chce ode mě ochutnat slivovici, tak doufám, že se mu nic nestane. :D
Všichni na mě pořád koukaj, protože jsem blondýna. Mám více pozornosti než kdy v životě :D Nejlepší je to když někam jdeme spolu s Luckou (moje spolubydlící). Už jsme takhle dostaly pozvání na skvělou ochutnávkovou večeři s místníma nebo třeba drink zdarma jako pozornost od kuchaře.
 

Jídlo

Jídlo mě tu zatím nadchlo asi nejvíc.
Kolej: na koleji máme obchod s jídlem a kantýnu (menzu). V obchodě se dají sehnat například dobré  instantní nudle (prý je na Taiwanu vynalezli), ve kterých je opravdové maso a musím říct, že lepší jsem nejedla. Také jsou tam svačinky jako různé sushi rolky, nebo takové trojúhelníky z černé řasy ve kterých je rýže a například tuňák nebo losos (to jsem zezačátku jedla skoro každý den, dokonce už se mi tu přejedlo sushi). Kantýna funguje tak, že si formou švédských stolů nabíráme různá jídla a cena je potom podle váhy. V nabídce je vždycky nějaké ovoce, zelenina, řasy, ryby, spousta masa které nedokážu identifikovat a k tomu miska rýže.
Night markety: Taiwanci chodí často večer na night markety - jsou to noční trhy otevřené často do půlnoci, kdy je celá ulice nebo oblast zaplněná stánky s různým jídlem za dobrou cenu a je tam vždycky spoustu lidí. Pro místní se to vyplatí víc než si něco vařit, už kvůli cenám, které jsou fakt celkem nízké. Takhle se tu stravujeme asi nejčastěji, po stánkách, kdy si pak sedneme někam na zem a sníme večeři nebo v malinkých restauracích na night marketech, kde je většinou jen pár míst k sezení. Ochutnáváme všechno možné, často nakoupíme různá jídla a pak je všechny sdílíme, abychom toho co nejvíc vyzkoušeli. Vtipné je, že většinou mají jídelní lístky jen v čínštině a málokdo je schopný nám vysvětlit, co tam je vlastně napsáno. Takže používáme buď aplikaci v telefonu, kdy si text vyfotím a nechám znaky přeložit do angličtiny (což často generuje dost vtipný kombinace slov ze kterých nejsem moc moudrá) nebo objednáváme naslepo a doufáme. Už se taky ujímá metoda kdy okoukneme co jedí ostatní lidi a potom ukazujeme, že chceme to stejné jídlo co má někdo jiný v restauraci. No je to náročné.
Taky je všude plno stánků s čerstvým ovocem a se smoothies - můj favorit je zatím avokádové smoothie.

Sushi: údajně je tu nejlepší sushi mimo Japonska na světě. Nám hlavně připadá skvělé, že je tu celkem levné oproti Evropě. Kupujeme si ho buď v obchoďáku (cena většinou do 100 TWD), nebo jsme zašli do restaurace Sushi expres (řetězec restaurací s running sushi, cena je trochu vyšší - kolem 30 TWD za jednu mističku).
7 eleven: řetězec obchodů, které jsou otevřené nonstop, což je záchrana hlavně v noci, když se vracíme domů z party a máme hlad. Jsou skoro na každém kroku a dá se tam sehnat snad všechno, je tam tak bankomat a dá se tam i tisknout.

Můj běžný oběd v menze

Typické Taiwanské pití - bubble tea (černý čaj s
mlékem a želé kuličkami)

Mangový fresh
stánky s čerstvým ovocem a freshema nebo
smoothies tady mají na každém kroku - já jsem si
nejvíc oblíbila avokádové smoothie

Místní značka piva - chutná celkem dobře, oproti českému
 ale trochu vodové, cena za plechovku asi tak 30-40 TWD,
takže je celkem drahé (nejlevnější co tu je)

První snídaně - sushi trojúhelník ze 7eleven na chodníku před 7eleven

Večeře na koleji společně s mojí buddy Denise a její kamarádkou Verou. Denise přinesla pizzu z Pizza Hut a já jsem poskytla svoje malé zásoby Plzně a taky slivovici. Myslím že jsem vychytala uplně nejlepší buddy co tu je! :)

V nedalekém marketu se dá sehnat strašně levné sushi
(asi za 50 kč) hlavně navečer

Další z populárních sladkostí na Taiwanu - Mango shaved ice
zmrzlina s kusy manga. Chtěla bych vidět někoho, kdo to
zvládne sníst celé sám. Nevím, jak to dělají, když jde někdo
sám a chce si koupit zmrzlinu, menší porce neprodávají.

Night market

Před pár dny jsme se byli podívat na night market, kde se
jí hadi a všechno možné z nich. Někteří z nás (já ne)
degustovali hadí polévku a v malých skleničkách potom
hadí krev a hadí jedy. Já jsem ochutnala jen trošku polévky
a moc mi to nechutnalo. 

Počasí

Nejvíc jsem se bála, že si nezvyknu na vysoké teploty a vlhkost, protože ani v Čechách nemám nijak moc ráda horko a sluníčko. Překvapivě mi ale bylo vážně nepříjemně jen jednou a to ten večer, co jsme přiletěly na Taiwan. Po tom, co jsme se dlouhou dobu pohybovaly jen v klimatizovaných prostorech to byl šok vyjít ven do horka a dusna. Ihned jsem se začala potit a čekání na autobus z letiště do centra bylo nekonečné. Ještě horší šok jsem ale zažila při nástupu do autobusu. Byl klimatizovaný snad tak na 18 stupňů, což oproti těm 30 venku bylo nepříjemné. Obecně všude se příšerně klimatizuje, nechápu, jak v tom můžou žít. Dávno jsem už ve fázi, že mi je mnohem líp venku v horku, než kdekoliv vevnitř. Také se už týden snažím zbavit kašle, je to ale těžké, protože i všechno pití je s ledem. Dokonce jsem už došla k takové rozmazlenosti, že mi přišlo, že je vážně zima když jsem si asi po třech týdnech tady musela na sebe vzít poprvé večer svetřík a ponožky (bylo 24 stupňů) a klimatizujeme si v pokoji na 27. Vážně lehko se na to zvyká, chodit si ve dne i v noci jen v kraťasech, tílku a letních botách.
Do konce září je období tajfunů. Už jsme si tu zažily tři, z toho jeden byl největší za posledních asi 60 let a další velký zase zasáhl přímo Taipei a prý takhle silné tajfuny tu bývají málokdy. Máme teda vážně štěstí. První dva tajfuny jsme stihli dokonce ještě dřív než vůbec začala škola. Nejhorší je, že po tajfunech jsou v určitých oblastech sesuvy půdy a brání nám to pořád ve výletech. Když by někdo nevěděl, jak tajfun vypadá, je to takové mořské tornádo. Vypadá to tak, že hodně prší a je velký vítr. Hlavní riziko při tajfunu je, že díky větru občas vzduchem lítají věci a padají stromy a je nebezpečné se pohybovat venku, aby na člověka něco nespadlo.

Tajfun Megi

Škola

Už od začátku bylo jasné, že kvalita školy bude horší než na ČVUT, ale zašlo to do takového extrému, že jsme přijeli a zjistili jsme, že otevřeli pouze jeden předmět pro architekty. Což je dost málo, vzhledem k tomu, že potřebujeme odstudovat 20 kreditů. Ve spojení s komunikačními problémy a taky tím, že se tu na nás upřímně úplně vykašlali bylo vážně o nervy si tu další předměty vybojovat a zajistit si ateliér. Nějakým neuvěřitelným štěstím se nám to nakonec podařilo, takže to vypadá, že tu vážně celý semestr zůstanu a nepošlou mě domů (už jsem se celkem bála).

první den v kampusu

Party

Taiwan je takový party ostrov. Spousta klubů mají akce na all you can drink (zaplatíš vstup a pití je už pak zdarma, pohybuje se to různě od 300-800 TWD), kdy samozřejmě je nižší cena když přijdeš například do půlnoci a potom se zvyšuje. Skvělé ale je, že často jsou Ladies night, kdy holky mají vstup i konzumaci alkoholu zdarma. Takže pijeme koktejly a užíváme si to. :D

Pláže

Zatím jsme navštívili jen pláže na severu Taiwanu, což nejsou zrovna ty nejlepší. Hodně nás zklamalo, kolik je všude vyplavených odpadků a taky to, že se pomalu nikde nesmí koupat. Donesla se ke mě teorie, že Taiwanci neumí moc dobře plavat, protože prý dlouhou dobu bylo na Taiwanu úplně zakázané koupání kvůli velkému výskytu bílých žraloků. No, víc se mi zamlouvala teorie, že se tu nesmí koupat kvůli nebezpečným proudům z oceánu. Zatím jsem byla u moře třikrát. Pokaždé to bylo o něco lepší. První pláž na předměstí Taipei byla plná odpadků, nesmělo se tam koupat jako že nás vyhnali i když jsme si chtěly namočit nohy. Druhá pláž na severu Taiwanu byla plná odpadků, ale už jsme se tam směli koupat (nic moc vyhýbat se ve vodě všem možným nechutnostem) a třetí pláž už byla bez odpadků a koupali jsme se. Pořád to ale není pláž s palmami, bílým pískem a koktejly. Tak snad příště. Jen jsou tu celkem velké vlny a mám z toho respekt. No co, holt Pacifik není Středozemní moře.

pláž na předměstí Taipei, kde se nesmělo koupat

pláž plná odpadků, kde jsme se koupali

údajně nejlepší pláž na severu Taiwanu - Fulong beach